Když jsem byla náctiletá, měla jsem problém s klukama. Teda takhle – měla jsem problém se
sebou ve vztahu ke klukům. Jak jsem byla vychrtlá, neměla jsem žádný prsa. To bylo v pubertě
mý velký trauma. A já si říkala, že bez prsou kluka mít nemůžu. Až budu mít prsa, budu moct mít
kluka. Naprosto vážně jsem uvažovala o plastický operaci. Moje psychiatrička mi dokonce
napsala doporučení, že by mi to z psychických důvodů pomohlo. Tím pádem by mi tu operaci
mohla minimálně částečně proplatit pojišťovna! Ty nejobyčejnější a tím nejlevnější implantáty.
Dokonce jsem byla v hlavním městě na konzultaci u chirurga. Nechal mě ohmatávat různý druhy
implantátů a vše vysvětloval a vyptával se na mou motivaci. Má schopnost argumentace i ono
lékařské doporučení ho přesvědčily. Měla jsem si nechat ještě čas na rozmyšlenou a pak se
objednat na termín operace. Z kliniky jsem vzala roha a nikdy jsem se tam už neozvala. Ani jinde.
Díky Bohu za ty dary.